Předmadridské střípky

Na úvod:

... zjistila jsem, že pokud nezačnu zapisovat jednotlivé střípky hned, jak si na ně vzpomenu, tak už je asi nikdy nezapíšu ...

... zjistila jsem, že čekat se sepsáním Španělských střípků na dobu, až si na to udělám čas, není nejlepší, protože je spousta jiných věcí, které také čekají až si na ně udělám čas ...

... došlo mi, že asi nic víc než zapsání drobných událostí, které mě během těch krásných dnů potkaly, není v mých silách ...

Takže přeju pěkné počtení:-)

Předmadridské střípky:

Abych pravdu řekla, tak jsem se na setkání přihlásila z několika "prozaických" důvodů:

- v Římě i v Kolíně bylo setkání moc fajn, tak proč nejet do třetice ještě do Madridu

- (nej)mladší ségra potřebuje "doprovod"

- třeba ...

a v podstatě nějaké těšení se se nekonalo, protože skončilo u předpovědi počasí při jejímž čtení mě polívalo horko (35°C, vysoká intenzita slunečního záření, bez oblačnosti - na celý týden v Madridu). Navíc na těšení se ani nebylo moc času, protože na konci července měla svatbu druhá ségra...

Týden před odjezdem probíhal v celkem hektickém duchu - měla jsem 2 seznamy - co dodělat v práci a co zařídit do Madridu a před odjezdem + se k tomu přidalo přemýšlení nad statistickým vyhodnocením pro švagrovou do diplomky... takže hektika...

V pátek byla v mém oblíbeném pražském kostele pouť - to jsem si nenechala ujít:-) po mši jsem potkala o. Jakuba, dostávám požehnání na cestu do Španělska a začínám se těšit :-)

Domů jsem jela v sobotu ráno - krásně to vyšlo - stihla jsem zajít na mši (s úžasným kázáním o. Benedikta), do sekáče, kolem kterého vždycky jen prolítnu cestou na vlak (protože to mám neknop) - pěkná sukně a světlé 3/4 kalhoty se ve Španělsku hodily, a sejít se u nás na nádraží s mamčinou kamarádkou (která přijela z jiné strany) a našima.

Pondělí - další hektický den - se ségrou máme přesně "nalajnovanou" trasu po Praze: do práce vrátit notebook (jen na nabíječku jsem zapomněla, ale přežili to i bez ní:-) + vytisknout některý potřebný věci, zastavit se u Paulínek, koupit sandály, nakoupit jídlo, sehnat MP3 a rozdvojku na sluchátka, dojet k bráchovi, kouknout se švagrovou na diplomku, nachystat si řízky na cestu, vzít si od bráchy batoh, dojet na byt, vybalit se ségrou věci z domu, roztřídit, co se vezme do autobusu a co se dá dolu, zabalit batohy, najíst se, odjet...

U Paulínek jsme si vytáhly slovíčko na cestu - pro mě je to další povzbuzení k těšení se: Neboj se, jásej a raduj se, neboť veliké věci vykoná Hospodin. (Jl 2,21) Je to pro mě jako příslib...

Sandály jsem se rozhodla koupit na poslední chvíli... v prvním obchodě mě nic moc nezaujalo...pak jsme byly na Andělu pro rozdvojku na sluchátka a ejhle kousek vedle je krámek RockPointu, který mi doporučoval brácha a mají zlevněné sandále - dobrá značka, za přijatelnou cenu...

Na přebalení ségřina a zabalení mého batohu jsou celkem 3 hodiny... v pokoji to dlouho vypadalo jako po výbuchu... nechápu, jak to ségra zvládla zabalit tak rychle... asi to bylo tím, že už měla sebou jen "vybrané" věci, narozdíl od ní jsem si musela všechno probrat a rozdělit, co si vezmu a co ne ...